Komonice lékařská - Byliny KOTTAS

Komonice lékařská (Melilotus officinalis (L.) Pall.)

Droga: Herba meliloti

Vnitřní užití

Na přípravu macerátu se používá jednotlivá dávka 1,5 g (denní dávka 3 g), nebo častěji 1 kávová lžička drogy na šálek vody: denně se užívají nejvíc 2 šálky. (Pro proměnlivý obsah kumarinu není možno při perorálním podávání očekávat standartní výsledky).

Zevní užití

Na obklady a umývání se dávají 2 lžíce drogy na půl litru vody.

Vnitřní působení

Účinnými složkami drogy jsou hlavně kumarinové látky. Dikumarol brzdí v játrech tvorbu protrombinu, a tím snižuje srážlivost krve. Tento léčebný efekt se využívá při léčbě trombóz, ale především v prevenci tromboembolických příhod a trombotizace v koronárním řečišti. Dikumarol a jeho deriváty působí opačně než vitamín K, proto se označují jako antivitamíny vitamínu K. V terapeutické praxi se pro kolísavý obsah účinných látek v droze podávají převážně standartizované antikoagulační přípravky. Výzkumy potvrdily, že kumarinové látky zlepšují nejen cirkulaci v krevním řečišti, ale i v lymfatických cestách. Dále zmenšují propustnost vlásečnic, oslabují zánětlivé reakce a zlepšují činnost hladkého svalstva stěn krevních i lymfatických cév. Proto se droga používá jako pomocný lék jednak při poruchách cirkulace krve (hlavně v periferní oblasti), jednak při lymfatických otocích. Povzbudivý vliv na tvorbu leukocytů (hlavně granulocytů, v menší míře i lymfocytů) se dává do souvislosti s protizánětlivými účinky. Tyto vlastnosti spolu s expektoračními účinky kumarinových a purinových látek se využívají při léčbě zánětů dýchacích cest. Droga má povzbudivý vliv na tvorbu leukocytů (hlavně granulocytů, v menší míře i lymfocytů). Užívá se jako korigens vůně a vnitřně jako lymfotonikum (upevňuje mízní cévy). Povzbudivý vliv na tvorbu leukocytů (hlavně granulocytů, v menší míře i lymfocytů) se dává do souvislosti s protizánětlivými účinky.

Zevní působení

Užívá se zevně k léčení bércových vředů. Užívá se i na obklady a ke koupelím na zanícené rány a vředy. Tvoří složku změkčujících čajovin při otocích kloubů, žláz, na zmírnění revmatických bolestí a do koupelí na vředy - hlavně bércové, kde působí svou schopností snižovat srážlivost krve a rozšiřovat cévy. Protizánětlivé působení se využívá i při lokální aplikaci drogy na zanícené sliznice, spojivky a kožní afekce (především na hnisavé bércové vředy). Obsah kumarinů, které ovlivňují krevní srážlivost, je velmi nestálý. Při vnitřním užívání by kumariny mohly poškodit organismus. V oficiální medicíně se dává jen na obklady, a to společně s kořenem kostivalu, úbory heřmánku a semenem pískavice řeckého sena, případně se přidává do změkčující čajoviny na kloktání.

Chemické složení

Účinné obsahové látky tvoří hlavně kumarinový glykosid melilotin (asi 0,2%) a volný kumarin, asi 0,9%, který se v čerstvé rostlině nachází v nevonném stavu (kumarigen melilotozid) a dikumarol (asi 0,002%), z dalších látek jsou to kyselina kumarová a melilotová, purinové deriváty (alantoin, kyselina alantoinová a močová), cholin, třísloviny, flavonoidy a sliz. Při pokusech pěstovat rostlinu jako krmivo se v ní objevil dikumarol (derivát ze dvou molekul kumarinu), který vznikal bakteriálním působením na seno skladované ve vlhku. Dikumarol brzdí tvorbu protrombinu v játrech (látka, která způsobuje krevní srážlivost) a ve větších dávkách poškozuje játra. U dobytka krmeného tímto senem se objevila snížená srážlivost krve a rozsáhlá podkožní krvácení (hemoragie).

Toxicita a nežádnoucí účinky

Při vnitřním užití, které je méně časté, je třeba zvýšenou opatrnost. Pro proměnlivý obsah kumarinu se nedoporučuje. Kumarin ve vyšších dávkách působí centrálně narkoticky, vyvolává bolesti hlavy, závratě a ospalost. Kumarin prodlužuje protrombinový čas, brzdí tvorbu protrombinu, VII, IX, X faktoru, a tím prodlužuje krvácivost. Dlouhodobější užívání nadměrných dávek může vyvolat zvýšenou krvácivost nebo vnitřní krvácení.

Kontraindikace

Krvácivé stavy.