BENEDIKT ČUBET nať řez. - Byliny KOTTAS

BENEDIKT ČUBET nať řez.

Název: BENEDIKT ČUBET nať řez.
Latinsky: HERBA CARDUI BENEDICTI CS.
Kategorie: Byliny a koření

kód	balení	bez. DPH	DPH	s DPH
018641	50g	54,-	15 %	63,-

Cena bez DPH: 54,- Kč za 50g

Dodací lhůta je cca 10 dní.

Benedykt lékařský (Cnicus benedictus L.)

Droga: Herba cardui benedicti

Vnitřní užití

Do směsí se benedykt kombinuje spíše vyjímečně, a to především se siličnými drogami. Na přípravu záparu se používá jednotlivá dávka 2 g, nebo 1/2-1 kávová lžička na šálek záparu. Jako metabolikum a diuretikum se užívá zápar ze 4-6 g drogy na 100 ml vody, který se pije 2-3x denně mezi hlavními jídly, jako stomachikum se pije 1 dl 2-3x denně před jídlem. Tento zápar působí celkovou tonizaci organismu. Užívá se také ve formě odvaru (0,5-2,5 g drogy, resp. 1 až 1 a 1/2 lžíce na sklenici vody a pít 2-3x denně po 1/4 sklenice půl hodiny před jídlem - jako metabolikum půl sklenice mezi jídlem).(2).(10).

Zevní užití

Pro zevní aplikaci se užívá zápar nebo odvar z drogy (viz výše).

Vnitřní působení

Droga obsažená v benedyktu podporuje a optimalizuje trávení, tj. tvorbu žaludeční šťávy, tvorbu a vylučování žluče, snižuje náchylnost ke kvasným a hnilobným procesům v trávicí trubici jako antibiotikum ničící grampozitivní bakterie a viry. Proto se doporučuje při všech zeslabujících chorobách spojených s dyspepsií a nechutenstvím, užívá se při chorobách jater a při nadýmání. Souhrn vlastností příznivě ovlivňuje poměry v trávicím traktu, což tuto rostlinu předurčuje k užívání v pediatrické a geriatrické praxi. Benedykt je zvláště vhodný pro starší nemocné s atrofizujícím katarem sliznic trávicího traktu a nedostatečnou asimilací výživných látek. V oficiální medicíně se s drogou nejčastěji setkáme jako se složkou žlučníkových čajovin (Species cholagogae), přísadou (jako extrakt nebo tinktura) dražé nebo roztoků (spolu s mátou, vlaštovičníkem, pampeliškou, řepíkem apod.) ordinovaných při chorobách žlučníku (cholecystopatie), jater (hepatopatie), poruchách trávení (dyspepsie), nechuti k jídlu (anorexie) apod. Benedykt se obvykle užívá ve směsi s jinými drogami, např. oddeneku rebarbory, plodu kmínu stejným dílem, dvojnásobek natě máty peprné, benedyktu, pelyňku pravého a plodů ostropestřece mariánského - jako žlučníková čajovina - 1 lžička na 1-2 sklenice, zalít vroucí vodou, 20 minut vyluhovat, pít 3 plné šálky denně. Zvýšené vylučování trávicích šťáv a stomachické účinky potencují drogy: Herba absinthii, Folium trifolii fibrini, Herba cichorii, Lichen islandicus, Radix gentianae, Radix taraxaci cum herba. Žlučopudné působení zesiluje přidání: Folium menthae, Fructus carvi, Folium boldo, Herba agrimoniae, Herba chelidonii, Herba marrubii, Radix taraxaci. Močopudné vlastnosti se připisují flavonoidním glykosidům. Pozoruhodné je i zvýšené vylučování kyseliny močové. Celkové působení na látkovou přeměnu doplňují i přítomné mikroelementy. Diuretické účinky se umocní kombinováním s: Folium betulae, Folium ribis nigri, Fructus petroselini, Herba equiseti, Radix ononidis, Radix pimpinellae. Podává se jako prostředek celkově ovlivňující látkovou přeměnu a při revmatických onemocněních. Pozoruhodné je i zvýšené vylučování kyseliny močové. Na potencování metabolického a tonizujícího účinku je vhodné přidávat: Folium urticae, Fructus vesiculosus, Herba violae tricoloris, Herba millefolii, Herba solidaginis, Radix carlinae. Benedykt je velmi vhodný rovněž pro rekonvalescenty po těžších chorobách a při nedostatku minerálních látek, jakož i při metabolických poruchách jako posilující tonikum.

Zevní působení

Na základě praktických zkušeností se předpokládalo - a potvrzují to i nové výzkumy - že účinné látky mají nejen protibakteriální, ale i protivirový účinek (např. při herpes zooster). Antiseptické vlastnosti se využívají i při vnějších aplikacích při chronických zánětlivých chorobách kůže a sliznic a při lymfatické diatéze kojenců a dětí (kolísání hmotnosti pro hydrolabilitu). Zápar, případně odvar z drogy se používá i na omývání a oplachování, případně formou obkladů na některé kožní choroby, jako např. lupus. Používá se také na léčení omrzlin. Zápar, případně odvar z drogy se používá i na omývání a oplachování, případně formou obkladů, především při infikovaných kožních afekcích, na nehojící se rány a omrzliny.

Chemické složení

Terapeuticky účinné látky představuje silice (asi 0,3%), potom třísloviny (asi 8%), které příznivě ovlivňují působení hořkého seskviterpenového dihydrolaktonu knicinu (někdy ztotožňovaného s centaurinem a považovaného za azulenovou laktonovou hořčinu neglykosidického charakteru), hořčina benediktin a další hořčiny germakranového typu (cca 0,25%). Droga dále obsahuje sliz (asi 20%) a hodně solí draslíku, hořčíku a vápníku. Uvádí se i vitamin B1 a kyselina nikotinová, resp. její amid, flavonové glykosidy, odvozeniny apigeninu a kemferolu, knicinolid a antibiotická látka (dodekadientetrain).(2).(10).

Toxicita a nežádnoucí účinky

V přiměřených dávkách nemá žádné vedlejší účinky. Vyšší dávky vyvolávají zvracení a mohou podráždit ledviny. V terapeutických dávkách je droga vhodná i pro zesláblé pacienty v pediatrické a geriatrické praxi.

Kontraindikace

Nesmí se podávat těhotným ženám a při onemocněních ledvin.